Minulý měsíc jsem byl příjemně překvapen prvním setkáním s kapelou Gate Of Sorrow z České republiky, jejíž čvrté album 'Enter Through The Gate' je strhující hudební kolekcí různých stylů. Dalším logickým krokem proto bylo kontaktovat kytaristu Romana Turečka, abych trochu více nahlédl do historie této velmi talentované kapely.


Romane, ty jsi založil kapelu Gate v roce 1997 spolu se svým bratrem Dušanem Turečkem a Bohumilem Zajíčkem. Jaké byly vaše záměry, když jste kapelu zakládali?

Rádi jsme poslouchali hudbu, chodili jsme na různé koncerty, až nás jednou napadlo, že bychom si mohli založit vlastní kapelu a zkusit skládat vlastní hudbu. Chtěli jsme vyzkoušet na vlastní kůži, jaké je to 'koncertovat', proto jsme si pořídili první nástroje a začali se učit hrát…


Jste z České republiky, to není zrovna země, která by byla známá skvělou heavy metalovou scénou. Nebylo pro vás těžké získat si uznání a jak jste to zvládli?

Popravdě řečeno, v České republice jsme se zatím žádného uznání bohužel nedočkali. Pro začínající kapely je tady velmi těžké se prosadit. Uvidíme časem…


V roce 1998 bylo vydáno vaše první album 'Hazy Shore Of The Styx'. Natočili jste i nějaká dema před tímto albem?

Za demo považujeme celé tohle album. Nic předtím jsme nevydali, tohle byl takový náš úplně první pokus.

Vzhledem k tomu, že nemám kopii vaší první nahrávky, mohl bys nám říct, jaký styl hudby obsahuje a jaké jsou tvoje pocity z vašeho debutového alba teď po dvanácti letech?

Jednalo se o melodic metal, ale rozhodně to nemělo ještě nic společné s gothic metalem. Již tenkrát jsme ale ke gothic metalu postupně směřovali, problém byl ale v tom, že jsme nemohli sehnat zpěvačku, tak byly vokály pouze mužské. Toto první CD obsahovalo také hodně instrumentálních skladeb. Melodie už se ale trošku podobaly těm, které hrajeme i dnes. A pocit z toho mám celkem uspokojivý, je pro mě celkem zajímavé, poslechnout si to teď po takové době a zaposlouchat se do melodií, na které už jsme dávno zapomněli. Někdy se až divím, jaké jsme už tehdy měli nápady. Ale každopádně se nedá srovnávat toto první CD s prozatím posledním.

Trvalo vám čtyři roky, než jste přišli s druhým albem 'Cradle Of Evil'. Co jste během těchto čtyř let dělali?

Měli jsme nějaké problémy se zázemím a budovali jsme zkušebnu. Také v tom hrály trochu roli finance, protože natočení CD tady není levnou záležitostí. Proto trvalo tak dlouho vydat 'Cradle Of Evil', i když už jsme postupně sbírali materiál na tuto desku.


Jaké byly největší rozdíly, když porovnáš 'Cradle Of Evil' s vaším debutovým albem?

Cradle Of Evil už je mnohem dynamičtější a taky trochu tvrdší oproti debutovému albu. Začíná se tam objevovat vice variability a druhé album už neobsahovalo ani žádné instrumentální skladby.


Po 'Cradle Of Evil' jste se začali odklánět od svého původního death/trash metalového stylu k více death/gothickému druhu hudby. Proč jste se v té době rozhodli změnit svůj hudební směr?

Jak už jsem říkal, ke gothic metalovému stylu jsme postupně směřovali už od začátku, ale až při nahrávání Applicant For Gillotine se nám podařilo oslovit zpěvačku Slovenské národní filharmonie Alenu Pradlovskou a díky tomuto zdárnému pokusu jsme zjistili, jakým směrem se vlastně chceme ubírat.


To vedlo k tomu, že jste přizvali zpěvačku Alenu Pradlovskou k nahrávání vašeho třetího alba 'Applicant For Gillotine'. Proč jste cítili nutkání přidat do hudby ženské vokály a jak jste se dali dohromady s Alenou?

Zdálo se nám, že ženské vokály do této hudby skvěle zapadají. K Aleně jsme se dostali vlastně úplně náhodou a to díky společným přátelům. Pro ni to byla také nová zkušenost – zpívat v takovémto žánru a myslím, že to bylo pro obě strany obohacením.


Co pro vás jako kapelu práce na tomto odlišném albu ‘Applicant For Gillotine’ znamenala?

Myslím, že toto album bylo velmi spontánní a nedalo nám o moc víc zabrat než předchozí alba. Měli jsme už více zkušeností s nahráváním v profesionálních studiích, tak byla tato nahrávka i o něco rychlejší.


Rok po vydání tohoto třetího alba se Ludvík Čihánek stal stálým klávesistou a také vaše nová zpěvačka Milada Miltáková vstoupila do kapely. Proč jste nahradili Alenu Miladou?

Alena nebyla naše stálá zpěvačka díky jejímu pracovnímu vytížení. Na albu Applicant For Gillotine pouze hostovala stejně jako Ludvík Čihánek, který se však později stal stálým členem kapely. Ženské vokály jsme ale chtěli do kapely zařadit nastálo (i na živá vystoupení), tak jsme sháněli stálou zpěvačku a ozvala se Milada.


Jakou má Milada hudební průpravu? V jakých jiných kapelách/projektech hrála?

Milada má vystudovanou konzervatoř a hrála a hostovala i v několika kapelách (od metalu až po klasiku), takže myslím, že průpravu má opravdu dobrou.


Také jste se rozhodli změnit název z Gate na Gate Of Sorrow. Proč, když změnu hudebního stylu jste představili už na třetím albu 'Applicant For Gillotine'?

Ke změně názvu došlo také z důvodu těchto personálních změn v kapele. Stali jsme se novým organismem, který ale mohl čerpat z předchozích zkušeností. A také nám připadalo, že název Gate je příliš neurčitý. Nový název Gate Of Sorrow lépe vystihuje náš nový styl a celkovou image kapely.


Pár let po změně názvu kytaristu Simona Rapanta nahradil Libor Mikláš. Proč to?

Simon se rozhodl věnovat jinému stylu hudby, a tak jsme museli sehnat nového kytaristu. Proběhl konkurz a vyhrál ho Libor, který skvěle zapadá do týmu.


Máš pocit, že Gate Of Sorrow je teď v konečné sestavě? Pokud ano, proč si to myslíš?

Zatím mám ze současné sestavy velmi dobrý pocit, ale stát se samozřejmě může cokoliv, takže těžko říct… Myslím, že teď máme podobné hudební cítění a jsme také dobří přátelé, takže se nám spolu i dobře spolupracuje. Doufám, že to tak i zůstane.

Kdy jste začali se skutečnou přípravou na album 'Enter Through The Gate' a jak vypadal skladatelský proces?

Materiál na tuto desku jsme sbírali přes dva roky. Skládání probíhá tak, že každý přijde s nějakým nápadem a pak se tyto nápady postupně skládají dohromady, vyměňujeme si názory, děláme kompromisy, vylepšujeme atd.... až z toho vznikne hudba, do které potom Milada dodatečně píše text.

Trvalo skoro pět let, než jste přišli s touto novou nahrávkou. Proč to trvalo tak dlouho?

Opět jsme budovali nové zázemí a dokonce jsme si konečně vybudovali své vlastní malé studio, což si myslím, že je sen každé kapely. To zabralo hodně času a úsilí, proto trvalo tak dlouho, než jsme přišli s posledním albem Enter Through The Gate.


Album začíná skladbou 'Twillight Above Sirius' a končí songem 'Sirius', ten první je trochu dlouhé intro a druhý outro alba. Proč jste se rozhodli začínat a končit těmito atmosferickými kousky?

Intro 'Twillight Above Sirius' bylo složeno speciálně na naše živé vystoupení a tak dlouhé je proto, že kapela se během těchto necelých pěti minut připravuje v zákulisí a kompletně mění svou image. A 'Sirius' byl složen na poslední chvíli, protože jsme chtěli trochu uklidňující závěr alba.


Dalších osm skladeb je jedinečnou směsí death, gothic, symphonic a někdy i black metalu a jsou opravdu dechberoucí a plné rozmanitostí. Jak jste přišli na tyhle excelentní songy?

Na tuto otázku je velmi těžké odpovědět, ale songy jsou složené velmi spontánně a jsou to vlastně různé nápady všech členů, což v konečném výsledku tvoří originální hudební kombinace.


Rozmanitost je jedním z klíčových prvků v hudbě Gate Of Sorrow. Je to záměrné nebo to tak prostě vyplyne při skládání?

Rozmanitost je záměrná, protože nemáme rádi jednotvárnou hudbu a při skládání se jí snažíme vyvarovat.


Dalším velkým přínosem pro kapelu je Miladin vokální projev, který se perfektně spojuje s tvým chraplákem. Co si ty sám myslíš o vokálech na tomto novém albu?

Myslím, že jsou zdařilé. Docela dost času jsme strávili nad zpěvovými linkami, aby se dobře propojovaly s hudbou a s konečným výsledkem jsem poměrně spokojený.


Mně osobně se opravdu hodně líbí 'Cursed Silence', 'Tears In The Ashes', 'Black Sin', 'Follow Me To The Other Side' a 'And Back To The Evil', aniž bych říkal, že ty ostatní jsou horší. Ty máš nějaké oblíbené skladby na tomto albu a pokud ano, které to jsou a proč?

Mojí oblíbenou se stala 'My Ruins', protože obsahuje spoustu zajímavých melodií a změn a je hodně emotivní. Jinak se mi samozřejmě líbí všechny skladby, protože kdyby se nám nelíbily, tak by na CD ani nebyly, ale 'My Ruins' je pro mě zkrátka srdeční záležitostí.


Nejen hudba, ale celý komplet vyzařuje kvalitu a profesionalitu, což je jasně demonstrováno například zvukem a obalem. Kdo měl na starost míchání a výrobu alba a kdo dělal ten krásný obal?

Nahrávka vznikla v našem studiu a míchání a celkovou výrobu alba jsme obstarávali my sami. Obal byl vytvořen na zakázku v jednom prestižním slovenském studiu.


Souvisí nějak obal s obsahem textů a pokud ano - jak?

Obal je sám o sobě hodně emotivní stejně jako naše hudba a texty. Proto jsme se rozhodli pro tento návrh, se kterým jsme velmi spokojeni. Určitě vyjadřuje atmosféru celého CD ne jen textů.


Když mluvíme o textech, co jimi chce Milada vyjádřit? Jaké je v nich poselství?

Snaží se načrtnout a popsat různá životní témata, situace, pocity a vášně. Většinou jsou plné smutku, protože můžeme hrát různé 'životní hry' o štěstí a předstírat co chceme, ale někdy nechceme vidět druhou stranu našich duší a životů. Milada se pokouší popsat tuto druhou stranu, pravdu a tlumočit ji pomocí melodických pocitů, vášní a obrovské síly a vytvořit pomyslný most pro všechny, kteří dokáží porozumět a snaží se přiblížit, aby viděli a cítili světlo a moc prostřednictvím naší hudby. To je, myslím, hlavní poselství.


Pro mě osobně je 'Enter Through The Gate' jedním z nejlepších metalových alb tohoto roku, ale slyšeli jste i vy nějaké reakce z tisku a publika a jestli ano - jaké?

Děkuji za uznání. Můžu říct, že ohlasy jak od kritiků, tak i do fanoušků po celém světě jsou zatím velmi dobré a i my sami jsme tím docela dost mile překvapeni, moc si toho vážíme. Jsme rádi, že se naše hudba líbí.

U spousty lidí, stejně jako tomu bylo u mě, obnoví 'Enter Through The Gate' zájem o vaše předchozí materiály. Jsou vaše starší alba Gate ještě k dispozici a pokud ano, kde se dají získat?

K dispozici už je jenom album Applicant For Gillotine a to je k sehnání v e – shopu na našich oficiálních stránkách stejně jako naše nové album 'Enter Through The Gate'.

Takže co bude dál po vydání alba? Jaké jsou vaše plány na příštích šest až dvanáct měsíců?

Určitě plánujeme spoustu koncertů a s nimi spojenou i propagaci nového CD. A také už začneme sbírat materiál na další CD. Mimo to bychom chtěli natočit i pokud možno kvalitní videoklip.


Máte už konkrétní plány na turné? Pokud ano – jaké?

Na tento rok máme zatím naplánované koncerty po České republice a už sháníme koncerty na příští rok.


Jaké máte dosud zkušenosti s koncertováním? Už jste někdy hráli mimo Českou republiku?

Zatím hrajeme bohužel převážně po České republice. V zahraničí jsme zatím hráli pouze na Slovensku, ale doufáme, že se to v nejbližší době změní. Rádi bychom uspořádali turné i po jiných zemích.


Čeho chcete dosáhnout s tímto novým albem 'Enter Through The Gate'? Kdy pro vás bude album úspěšné?

Chtěli bychom, aby se toto album dostalo k co nejvíce posluchačům tohoto žánru a tím se dostalo i do povědomí celosvětové metalové populace. Za úspěch považujeme už to, že se album rozšiřuje po celém světě a získává pozitivní ohlasy. Už teď jsme s albem nadmíru spokojeni.


Už jsi nám řekl, jaké jsou vaše krátkodobé plány, ale co byste ještě chtěli dokázat jako umělci v dlouhodobé perspektivě? Jaké sny byste chtěli ještě uskutečnit?

Sny máme stejné asi jako jiné kapely. Hraní nás baví, a proto bychom se jím jednou chtěli i živit. Nejlepší je, když se tvůj koníček stane i tvou prací.


Dobře, Romane, díky za tvůj čas a ochotu odpovídat na moje otázky. Jako vždycky, poslední slovo je tvoje.

Děkuji za rozhovor. Byl jsem celkem mile překvapen otázkami na historii kapely, ze kterých se fanoušci mohou dozvědět nové informace. Na závěr bych chtěl také poděkovat všem našim fanouškům za podporu, které si moc vážíme.